Cena elektřiny

[xdenser]

Tak v jedne vete pisete " že bychom jich potřebovali tolik..." a pak ze "hustota energie téměř nepodstatná". Samozrejme ze je podstatna. Aby to bylo levny musi mit min' materialu - tim padem vetsi hustotu energii. Co vy vite kam vedes spravna cesta? Ja myslim ze nikdo nevi. Delat ale se neco musi. Bude to fungovat na predimenzovane FVE a nevhodnych baterkach? - bude ale draho. Tak pokud je levny plyn nikdo to delat nebude. Technologie ale je a muze byt pouzita az dojde plyn. Zatim se muze vyvijet neco jineho. Predimenzovane FVE uz bych stavel ted'.

[petr.balas]

Pro levnou baterii může být vhodné použít těžší ale levnější materiál (popř. ho i použít větší objem) a tím snížit jak energetickou hustotu tak i cenu.
Proto tvrdím, že energetická hustota není podstatný parametr.

Ano, něco se dělat musí. Ale budu zde za kacíře a řeknu nahlas že buď budeme spoléhat na zázraky (že se objeví levné průmyslově vyráběné baterie) a nebo vsadíme na vyzkoušený a spolehlivý atom.

[xdenser]

To s nepodstatnou hustotou plati pro kratkodobe uloziste, pro vyrovnani zatezi site behem dne. To uz je stara znama vec. To dlouhodobe musi mit jine vlastnosti jak rikate musi to mit radove min materialu - tim padem radove vetsi hustotu energie, nemusi ale mit vysokou hustotu vykonu. Nechcete to nabijet ani 0.1C ani vybijet, mozna tak max 0.01C.
S atomem sa zakladame na jine budouci problemy. Jako docasne reseni to fungovat bude stejne jako plyn, ale ve velkem by to nestavel. Pak ale je to drahy. Tak nevim. Myslim ze baterky atom nakonec zabiji.

[petr.balas]

Existují nějaké teoretické limity kolik lithia je potřeba na uskladnění 1kWh energie, pod ně se nedostaneme, takže zde zlepšení o řády není možné. Jiné technologie jsou naděje (průtokové baterie, železo/vzduch (rust), ...) ale zatím to furt je jen naděje. Zajímavě vypadají sodíkové baterie ale uvidíme.

Ad atom - je to sázka na jistotu, cenově vyjde v porovnání s akumulací do baterek výrazně levněji, kapacita výroba na jednotku plochy je extrémně vysoká a odpadu z něj je "pár tun". Nevýhody má všechno ...

[xdenser]

S atomem budeme mit problem za par stovek let - tedy kdyz na to vsadime vsechno. On totez hreje planetu, protoze 65% energii se vizari. A pak palivo je take omezeny. Ale s tim zahrivanim je vetsi problem protoze to plati i pro budouci termonuklearni syntez.

[petr.balas]

Tak toto jsem nepochopil, můžete prosím objasnit, nejlépe s uvedením zdrojů? Jak se 65 procent vyzáři?

Ad palivo - toto opravdu problém není - reprocessing současného paliva, množivé reaktory, přechod na thorium.

[xdenser]

Ucinnost jaderne elektrarny je 33% az 37% - zbytek zahriva planetu.

[petr.balas]

Zkuste si porovnat jakým výkonem ohřívá zemi sluneční záření a jaký výkon je odpadní ze všech elektráren. Jako zdroj můžete použít třeba https://www.nasa.gov/pdf/135642main_bal ... fold21.pdf hned první odstavec a zjistíte, že ohřev odpadním teplem z elektráren není ani zaokrouhlovací chyba.

[xdenser]

Co doda slunce to se vizari - od toho mame urcitou rovnovahu. Kdyz k tomu budete pridavat neco navic od jadernych elektraren ktere tam vubec nebyli, a to nekolik stovek let a jeste to navysovat tak driv nebo pozde se to projevi. Ono i "zanedbatelne" mnozstvi se hromadi, priroda zaokrouhlovat neumi. Ja ne tvrdim ze to je problem dnes, ani za 100 let, ale za 200 mozna. Oni naroky na energie rostou za poslednich 100 let vyrostli ohrome, ma to tendenci rust. Takze ted' skoro rikame nemeli jsme bezohledne palit uhli, mozna za 100 let budou rikat nemeli jsme palit uran.

[xlfd]

Pořád je ve hře kromě zvětšování výroby a zvětšování akumulace i zmenšování spotřeby.

[petr.balas]

Co doda slunce to se vizari - od toho mame urcitou rovnovahu. Kdyz k tomu budete pridavat neco navic od jadernych elektraren ktere tam vubec nebyli, a to nekolik stovek let a jeste to navysovat tak driv nebo pozde se to projevi. Ono i "zanedbatelne" mnozstvi se hromadi, priroda zaokrouhlovat neumi. Ja ne tvrdim ze to je problem dnes, ani za 100 let, ale za 200 mozna. Oni naroky na energie rostou za poslednich 100 let vyrostli ohrome, ma to tendenci rust. Takze ted' skoro rikame nemeli jsme bezohledne palit uhli, mozna za 100 let budou rikat nemeli jsme palit uran.

Nehromadí, země hromadu energie zase vyzáří. Svítivost slunce fluktuuje a skoro se odvážím odhadnout, že ty fluktuace budou větší než příspěvek těch našich elektráren. Problém je CO2 protože sníží množství vyzařované energie.

[xdenser]

U r.d. v pripade prechodu z plynu na tepelne cerpadlo spotreba elektriny muze se jen zvysit. To nas ceka protoze od roku 2027 zacnou tlacit emisni povolenky a pokud spotreba plynu nebude klesat tak bude rust ceny.

[xdenser]

Nehromadí, země hromadu energie zase vyzáří. Svítivost slunce fluktuuje a skoro se odvážím odhadnout, že ty fluktuace budou větší než příspěvek těch našich elektráren. Problém je CO2 protože sníží množství vyzařované energie.

Jasne ze se vyzáří za cenu zvyseni teploty. Jiny zpusob neni.

[petr.balas]

Aby se ale vyzářila zrovna tato energie navíc, tak bude stačit zvýšení teploty o 0,01 stupně, to asi sneseme
Ne nepočítal jsem to ale v celkové energetické bilanci jsou ty elektrárny tak málo, že potřebné zvýšení teploty bude extrémně malé.

[xdenser]

Dnes mozna ano. Ale jak rikam energii je potreba vic a vic. Fluktuace slunecneho zareni jdou jak nahoru tak i dolu jadro ale bude tomu pritapet vic a vic. Ono paleni plynu a zvlast pelet je v tom to smyslu ekologictejsi protoze spalite to co ulozili driv, muze to take narusit rovnovahu. Protoze plyn se ukladal miliony let, pelety je relativne kratkodobe uloziste ale v provnani s kombinaci FVE, baterek a tepelneho cerpadla velice nefektivni.

Mam pro to nazorny priklad. Kdyz je zatazeno a prsi. V takovem pocasi nemam sebemensi sanci vysusit pradlo na slunci tradicnym zpusobem. Ale 300W z FVE staci susicke pradla (ktera ma vevnitr tepelne cerpadlo) aby za 3 hodiny vysusila pradlo.

[MKM]

Taky se přidám, když je tma a prší, tak pověsím prádlo na půdu a taky uschne a je jedno že schne dva dny. Na dlouhodobé uložení si myslím že vychází nejlépe syntetický plyn, protože úložiště máme a lze je levně a snadno navýšit. Máme síť a technologie pro přímé využití (například různé pece). Předimenzovat výkon na výrobu v létě není problém s použitím současných technologií a účinnost se bude zvyšovat. (Předpokládám hlavně zvýšení účinnosti výroby plynu) Další možné řešení je postavit el síť napříč planetou + celkem málo baterek, ale na tom se asi hned tak nikdo nedohodne, ale bylo by to elegantní a technologicky nenáročné řešení. A pak si můžeme vymýšlet fúzi, přenos energie z oběžné dráhy a podobně. Možná ještě hluboké vrty a geotermální energie, ale o tom moc nevím, nicméně vypadá to taky elegantně.

[petr.balas]

Ad pelety - zkusme si cvičně spočítat jejich náhradu pomocí baterií.
V ČR se vyrobí (z odpadu) 365.000 tun pelet, 1 tuna pelet odpovídá 4,5 MWh takže výroba 1 642 GWh za rok
Tepelné čerpadlo má řekněme COP 5, takže pro jejich náhradu potřebujeme 328 GWh elektřiny.
Baterie stojí 100 dolarů za kWh, to je 100 000 000 dolarů za GWh
Potřebujeme tedy baterie za 32 miliard dolarů.
Já bych tedy ty peletky nezatracoval
BTW v roce 2022 se na celém světě vyrobilo 1.600 GWh baterií

Ad vodík, syntetický plyn - logické mi taky přijde přejít na syntetický plyn a ne na vodík, toto mi trochu přijde jako malá domů pro provozovatele infrastruktury aby si vydělali a zároveň přenesení nákladů na koncové spotřebitele (nutnost výměny kotlů, ...). Jen ta cena elektřiny pak s ohledem na nové investice, účinnosti jednotlivých kroků, ... bude citelně vyšší než z atomu.

Síť napříč planetou - prima myšlenka, jen je potřeba z důvodu potřeby rovnoměrné výroby "omotat" zeměkouli okolo rovníku a velká většina panelů tím pádem bude plavat na moři. Číňani s něčím takovým expedimentují ale zda to bude spolehlivě fungovat to se teprve uvidí.

Geotermální energie - kde je, tak je to perfektní řešení (Island, výroba hliníku) ale ta je rozumně dostupná jen málokde. Snahy dosáhnout na ní jinde znamená vrtat hluboko - pokusy jsou, ale zda to k něčemu bude jisté zdaleka není.

[xdenser]

ale prosim vas, nejakych 100 000 000 dolaru za GWh to je 33 bilionu dolaru za 328GWh, to je min nez jeden chlap utratil za twitter, pardon, X aby mohl zabanit byvalku. Kolik ze pak stoji tuna pelet?

[petr.balas]

Pelety stojí 450 dolarů za tunu, což je 100 dolarů za MWh.
1 MWh v baterkách stojí 100 000 dolarů, pokud by energie do nich ukládaná byla zadarmo, tak se cena srovná po 1000 cyklech.

[xdenser]

Nu videte ono se to mozna i vyplati.
Take desitky miliard EUR jsou investice do nove vyroby cipu v Evrope - takze to neni zadna sci-fi castka. Navic v pripadu baterek nemusi byt vynalozena hned najednou.